Ves MEZILESÍ je v písemných pramenech poprvé zmiňována k 30. srpnu 1403. Tímto dnem je datováno zřízení nového oltáře na paměť zesnulého pana Beneše Silného z Dubé v náchodském kostele sv. Vavřince, přičemž existence tohoto nového záduší měla být po hmotné stránce zajišťována z poddanských platů 11 usedlostí v Mezilesí a 8 v sousední Sendraži.

Obě vesnice sice měly podle původní dohody zůstat součástí krčínského panství, ale pouto ke krčínské vrchnosti se zřejmě už v průběhu 15. stol. uvolnilo a větší díl Mezilesí, začalo jako svůj majetek spravovat město Náchod. Menší část patřila až do r. 1848 ke krčínskému, později k novoměstskému panství, (původně 2 usedlosti, na jejichž půdě okolo r. 1800 vznikly další 4 chalupy). K roku 1654 je ve vsi evidováno celkem 17 usedlostí, z toho však téměř polovinu tvořila drobná hospodářství bez půdy. Horské zemědělství těžko mohlo zajistit dostatečné výnosy, a tak pro rozrůstající se obec nabývala od 18. století na významu domácká textilní výroba, především tkalcovství, (r. 1757 evidováno 10 tkalců). Zalidnění vesnice dosáhlo vrcholu ve třetí čtvrtině 19. stol.,(1869), kdy zde žilo více než 550 obyvatel, poté se už stále jen snižovalo. Za školní výukou musely zprvu místní děti docházet do Slavoňova, k němuž byla ostatně obec od počátku 19. stol. přifařena (předtím Nový Hrádek). Vlastní škola fungovala v Mezilesí od r. 1864 (v č. 45), nová školní budova byla otevřena v roce 1887. Výstavbou školy se stavební rozvoj obce na téměř 100 let zastavil. Nové rodinné domky začaly vznikat až v 70. tých letech minulého století.

Ničivý požár Drah v r. 1879 našel po šesti letech mimo jiné odezvu ve zřízení Sboru dobrovolných hasičů (1885). Počátkem 20. století zdejší občané založili divadelní ochotnický spolek (1909), o deset let později (1919), byla ustavena místní jednota Sokola, která je dnes spolu s Obecním úřadem a hasiči pilířem obecního veřejného života. V současné době žije v Mezilesí okolo 200 obyvatel.