Počátkem a vlastně i kolébkou pozdějšího Sokola bylo založení spolku divadelních ochotníků, který v obci vznikl na podnět místní mládeže v roce 1909. V té době již v obci působil dobrovolný sbor hasičů. První divadelní představení, Jedenácté přikázání, muselo být sehráno ještě v Borové, protože v Mezilesí v té době nebylo vybudováno jeviště. To se objevilo až o něco později, v sále hostince paní Albíny Drašnarové, to je na tomto místě.

Vlastní cvičení zatím neexistovalo, ale někteří občané začali navštěvovat sousední Sokol Nový Hrádek. Byli to Kopáček Josef ml., Černý Stanislav, Holý Josef - zahradský, Holý Josef - na kopečku, Suchánek Adolf - podlipecký, Suchánek Jan (Mezilesí 7) a Štěpař Jaroslav. Později přibyli další a v roce 1913 byl založen odbor Mezileský sokolské jednoty Novohrádecké, který měl 18 mužů, kromě jmenovaných to byli ještě Linhart Josef (83), Vanžůra Karel a Vanžůra Josef z Bydla, Bubeníček Antonín, Suchánek Jan (Draha), Ducháč Josef (3), Maršík Josef z Bydla, Linhart Václav. V pamětní knize Sokola je uveden počet 18, ale jmen je pouze 15. Bohužel jejich činnost byla přerušena první světovou válkou, někteří z výše jmenovaných se z ní nevrátili. Po válce se k odboru připojilo dalších 6 mladších členů - Drašnar František, Kárník Josef, Mazáč Josef, Holý Antonín, Kopáček Václa ml. A Ducháč Bohumil.

Na 5.října 1919 pozvali členové tohoto odboru místní mládež a mládež z okolních vesnic (Sendraže a Slavoňova) na schůzi do hostince paní Drašnarové, na které chtěli založit vlastní jednotu. Návštěva byla bohužel slabá a tak byla ustavující valná hromada odložena na pozdější dobu. Mezitím pan Richter Josef (t.č. třídní učitel v Mezilesí) podal žádost třetímu okrsku podkrkonošské župy Sokola na povolení a schválení Tělocvičné jednoty Sokol v Mezilesí. Na 2.listopadu 1919 byla opět svolána valná hromada - první řádná. Tentokrát dopadlo vše dobře. Byly přečteny vzorové stanovy a bylo přikročeno k přibírání členů. Nových členů se přihlásilo 13, z toho 5 zakládajících a 8 přispívajících (mimo členů odboru). Zápisné činilo pro všechny 3 Kč, zakládající členové složili jednou provždy do pokladny Sokola částku 50 Kč. Pro činné členy byl stanoven měsíční poplatek 40 haléřů, pro přispívající 30 haléřů, dorost platil 20 haléřů. Zakládajícími členy byli Linhart František, Kopáček Josef (76), Holý Jan (78), Holý Jan (67) a Holý Jan (74). Přispívajícími byli Kopáček Václav (82), Holý Stanislav (36), Roubal Josef, Marván Josef, Holý Stanislav (84), Valášek Josef (63), Suchánek Jan (39) Falta Josef (4). Ve volbách byl veřejným hlasováním jednomyslně zvolen prvním starostou Kopáček Josef, jeho náměstkem se stal Linhart František. Náčelníkem se stal Drašnar František (9), dalších 8 členů tvořilo výbor.

Tolik k samotnému založení jednoty. Již od samého začátku získávala jednota finanční prostředky prostřednictvím divadelního ochotničení. Divadelní odbor sehrál do roka 2 až 3 představení. Další činností bylo pořádání tanečních zábav, zvláště Mikulášských večírků, oslav 6.července (Jan Hus) a 28.října. První tělovýchovné vystoupení, kterého se členové jednoty zúčastnili bylo v roce 1919 ve Slavětíně. První okrskové cvičení v Mezilesí se konalo 22.8.1920 na zahradě Františka Škody (11). Prvního župního sletu se zúčastnilo 7 mužů a 10 dorostenců 15.6.1924 v Hronově. K 31.1.1925 měla jednota 48 členů. V roce 1926 bylo konáno opět okrskové cvičení v Mezilesí a na VIII. Všesokolský slet do Prahy odjelo 20 cvičenců. 17.6.1928 byla zahájena výstavba pomníku padlým v I. světové válce a 8.7.1928 bylo provedeno slavnostní odhalení. V období první republiky měla jednota velkou zásluhu na kulturním i společenském životě obce, ale i na tom, že místní mládež pravidelně cvičila.

O velikonočním pondělí 1941 byl Sokol rozpuštěn a všechna činnost zastavena. Po osvobození v roce 1945 byla činnost jednoty okamžitě obnovena, první výborová schůze se sešla již 26.6.1945 a první cvičení bylo zahájeno 3.7.1945. První poválečná valná hromada se konala 6.1.1946.

Hned po válce se také začalo přemýšlet o výstavbě hřiště. Byl zakoupen pozemek u Hradeckých (na místě dnešního hřiště).V roce 1948 byl vypracován projekt na cvičiště jako rekreačního střediska. Jeho součástí bylo travnaté hřiště s rozměry 55 x 44 m se stupňovitými ochozy, plavecký bazén o rozměrech 10 x 25 m, který měl rovněž sloužit jako požární nádrž. Dřevěná klubovna měla sloužit jako provizorium, než bude postaven kulturní dům. Nechyběl ani taneční parket, nebylo zapomenuto ani na dětský koutek s pískovištěm a lavičkami. Bohužel veškerá činnost byla zastavena, neboť po komunistickém puči byl Sokol zrušen. Cvičení ale nikdy přerušeno nebylo. Jednota nemohla název Sokol používat, teprve v roce 1957 mohla přijmout zpět svůj název, už ale v rámci ČSTV. V roce 1956 se znovu objevuje myšlenka na vybudování hřiště, ale bez dalších objektů, jeho dokončení se předpokládalo v roce 1959.

V roce 1955 se objevuje v tělovýchově poprvé nový fenomén hromadných vystoupení - celostátní spartakiáda. Bohužel, dnes je spartakiáda prezentována jako velkolepá a pompézní oslava komunistického režimu, kterou jsme se jednou za 5 let chlubili celému světu a ti co na spartakiádě cvičili jsou označováni jako přisluhovači tohoto režimu. V některých případech tomu tak skutečně i bylo, celá řada cvičení a dalších akcí byla povinná a nařízená.

V našem případě tomu bylo ale úplně jinak. V Mezilesí se cvičilo vždy bez ohledu na to jestli byla nebo nebyla spartakiáda. Cvičili muži, ženy i mládež a vystoupení na Strahově bylo vždy určitým vyvrcholením jejich činnosti. Vy všichni, kteří jste měli možnost na Strahově cvičit, my jistě dáte za pravdu, že vstup na největší stadion světa, při kterém Vás v hledišti přivítalo 200 000 diváků stál za to, že je těžko popsatelný a určitě nezapomenutelný. Při cvičeních a nácvicích se vytvořil vždy výborný kolektiv lidí, který prožíval všechny radosti i strasti vždy společně. Myslím, že i díky tomu u nás v jednotě tento duch vydržel a přetrvává, a že je tady stále dobrá parta lidí, která činnost jednoty táhne dál.Nyní se ale podíváme v přehledu jak to bylo se spartakiádami a hromadnými vystoupeními.

Jak bylo uvedeno , v roce 1955 se konala I. celostátní spartakiáda. Do nácviku se zapojilo 33 členů - 10 mužů, 8 žen, 9 žáků a 6 žákyň. Cvičenci cvičili v Dobrušce, Hradci Králové. Družebního zájezdu do Banské Bystrice se zúčastnilo 9 mužů a 8 žen, v Praze cvičilo 8 mužů a 8 žen. Tělovýchovných slavností v Brezne nad Hronom v roce 1958 se účastnilo 12 mužů a 12 žen. V roce 1960 byla na pořadu II. celostátní spartakiáda. V nácviku bylo 37 členů TJ - 15 mužů, 10 žen a 12 žákyň. Cvičenci se představili v Mezilesí, Vimperku, Hradci Králové, na Strahově cvičilo 15 mužů a 10 žen. Rok 1965 byl rokem III. CS, do nácviku se opět zapojilo 37 členů naší TJ - 9 mužů, 4 ženy, 16 žákyň a 8 žáků. Do Prahy se podívalo 9 mužů. V roce 1968 se konaly opět v Banské Bystrici tělovýchovné slavnosti, kterých se zúčastnilo 12 mužů a 10 žen.

V říjnu 1969 byly kvůli složité politické situaci po srpnových událostech roku 1968 zastaveny veškeré přípravné práce na IV. CS 1970, místo které se měly konat pouze tělovýchovné slavnosti. Přesto pokračovaly v rámci cvičebních hodin pravidelné nácviky a do nácviku se zapojil rekordní počet 92 cvičenců - 17 mužů, 16 žen, 18 nejmladšího žactva, 8 mladších žákyň, 11 mladších žáků, 14 starších žáků a 8 starších žákyň. Naši cvičenci se objevili v Mezilesí, Jaroměři, Dvoře Králové, vyvrcholením bylo družební cvičení ve Frýdku-Místku, kterého se zúčastnilo 17 mužů, 14 žen a 14 starších žáků. Rok 1973 byl opět ve znamení tělovýchovných slavností. Do nácviku se zapojilo celkem 51 cvičenců - 19 mužů, 22 žen, 2 dorostenky a 8 nejmladšího žactva. Slavnosti se konaly v Broumově, Hradci Králové a v Domažlicích.

V roce 1975 se opět vrátila na scénu spartakiáda jako ČSS 1975. Do nácviku se zapojilo 91 cvičenců - 30 mužů, 19 žen, 2 dorostenky, 8 starších žákyň, 12 mladších žákyň, 6 mladších žáků, 14 nejmladšího žactva. Cvičenci se postupně představili V Mezilesí, Novém Městě, Náchodě, Hradci Králové. Do Prahy odjel rekordní počet 58 cvičenců - 26 mužů, 9 žen, 2 dorostenky, 8 starších žákyň, 9 mladších žákyň a 4 mladší žáci. Rok 1980 byl ve znamení ČSS 80. V nácviku bylo 34 cvičenců - 12 mužů, 10 žen, 13 starších žáků a 8 starších žákyň. Naši cvičenci se objevili v Mezilesí (celková účast 324 cvičenců), Novém Hrádku, Bohuslavicích, Jaroměři, Náměšti nad Oslavou, Červeném Kostelci, Novém Městě, Náchodě, Hradci Králové. Do Prahy Na Strahov se podívalo 11 mužů a 10 žen. V roce 1985 se konala poslední spartakiáda v celém rozsahu. Do nácviku se zapojilo 12 mužů, 19 žen a 8 párů rodičů s dětmi. Naši cvičenci vystoupili v Novém Hrádku, Hronově, Jaroměři, Novém Městě, Náchodě, Hradci Králové, Rychnově nad Kněžnou, místního vystoupení v Mezilesí se účastnilo celkem 624 cvičenců a shlédlo jej přes 400 diváků. Do Prahy odjelo 10 mužů a 9 žen. V roce 1990 měla být další ČSS, po událostech v listopadu 1989 se rozpadl ČSTV a jeho posledním rozhodnutím bylo i zrušení spartakiády a přejmenování této akce na tělovýchovné slavnosti, rozpadl se nácvik většiny skladeb. U nás se zapojilo do nácviku pouze 9 mužů a 15 žen. Představili jsme se postupně v Novém Městě, Náchodě, Kostelci nad Orlicí, Broumově, Náchodě, Hradci Králové. Místního vystoupení v Mezilesí, které je považováno za nejlepší v celé historii se opět zúčastnilo více jak 600 cvičenců. Vyvrcholením mělo být opět vystoupení v Praze, ale akce se konala s minimálním zájmem médií na Rošického stadiónu, kde cvičilo i 5 mužů a 9 žen z naší jednoty.

Po vyčerpávajících informací týkajících se spartakiád se zase vraťme zpátky na časovou osu, kterou jsme opustili v roce 1955. V roce 1956 se znovu objevuje myšlenka na vybudování hřiště, ale již bet dalšího zařízení, jeho dokončení se předpokládalo v roce 1959. Přes různé problémy, budování bylo na čas přerušeno výstavbou místního vodovodu, se přece jen podařilo stavbu dokončit na začátku šedesátých let (1962,63). V listopadu 1964 zakoupila TJ starší mantinely z Krčína a na travnaté ploše bylo vybudováno kluziště s regulérními rozměry 60 x 30 m. MNV věnoval TJ bývalou sběrnu mléka, která byla přemístěna z návse na hřiště, kde sloužila jako šatna.

V roce 1967 se objevuje poprvé na scéně soutěže vesnické tělovýchovy. Událost, která zcela poznamenala činnost naší TJ až do dnešních dnů. Opět na chvilku opustíme sled historických událostí a podíváme se vesnickou tělovýchovu trochu zblízka. Soutěže vesnické tělovýchovy okresu Náchod nemají v republikovém měřítku žádné srovnání, nikde a nikdy se v takovém rozsahu neuskutečnily. U zrodu této ojedinělé akce stál pan Josef Laštovička, který spolu s několika dalšími členy vytvořil model, který sloužil po mnoho dalších let. Mezi zakládajícími členy komise VT byl i pan Milič Drašnar, který pro vesnickou tělovýchovu pracuje do dnešních dnů. Od samého začátku byly soutěže organizovány v rámci rajónů a okrsků. Celý okres byl rozdělen na 4 okrsky a 16 rajónů. Každý okrsek i rajón měl svého vedoucího, který se staral o organizaci jednotlivých soutěží a řídil činnost své oblasti. Soutěže probíhaly systémem podzim - jaro, začalo se soutěži vždy v říjnu. Soutěžilo se v 9 individuálních sportech: lyžování - běh, sjezdové lyžování - slalom, obří slalom, sjezd, cyklistika silniční, cyklistika terénní, atletika - sprint, dálka, výška, kriket, granát, koule, disk, přespolní běh, stolní tenis, sportovní gymnastika - akrobacie, přeskok, hrazda, bradla a plavání a v 5 kolektivních sportech - Kopané, ledním hokeji, stolním tenise a odbíjené. Soutěže probíhaly v kategoriích mladšího a staršího žactva, mladšího a staršího dorostu, mužů a žen. Všechny soutěže se konaly tříkolově, 1.kolo - přebor rajonu, 2.kolo přebor okrsku a 3.kolo přebor okresu. Při tomto počtu soutěží a účasti ve všech třech kolech to představovalo pro sportovce celkem neuvěřitelných 42 startů, tj. 42 sobot nebo nedělí. Vidíte, že to nebyla v žádném případě jednoduchá soutěž jak pro sportovce tak i pro organizátory. Postupem času byla soutěž různě upravována, některé sporty se ztratily, jiné se zase objevily, rozšířily se i soutěžní kategorie. V roce 1980 byla soutěž zredukována zrušením 2.kol a z rajonu se postupovalo přímo do okresního finále, od roku 1993 je zaveden současný systém soutěží.

A jak si vedla naše TJ v těchto soutěžích. V prvním ročníku jsme se umístili na 21.místě. V dalších letech jsme získali celkem 6 x 2.místo, 4 x 3.místo, 2 x 4. místo, 6 x 5. místo, 4 x 6.místo a další 8 umístění do 10.místa. Pouze v letech kdy se konaly spartakiády a kdy byl soustředěn zájem na nácvik spartakiádních skladeb jsme v pořadí trochu propadli. Největší úspěchem je samozřejmě zatím jediné vítězství v této soutěži, kterého jsme dosáhli v roce 1971. Ještě jeden úspěch jsme zaznamenali v souvislosti s vesnickou tělovýchovou, ale o tom až později. V letošní roce skončil již 37. ročník této soutěže, v historickém pořadí jsme stále na druhém místě za Sokolem Starkoč a stále patříme mezi 8 TJ, které nevynechali ani jeden ročník. Vyhodnocení letošního ročníku je připraveno na konec listopadu a již je připraven ročník nový.

Ještě je třeba připomenout, že pro celou řadu soutěží nebylo okresní finále konečnou, celá řada našich sportovců se probojovala jak do krajských tak, i celorepublikových soutěží zejména v přespolním běhu a atletice. Někteří naši sportovci se dostali jako reprezentanti okresu i na zahraniční sportovní akce. Součástí soutěží vesnické tělovýchovy nebyla jen soutěž o nejlepší TJ, ale soutěžilo se i o nejlepšího sportovce celkově i v rámci jednotlivých kategorií. I zde jsme získali celou řadu vynikajících výsledků a musím hlavně připomenou rok 1971, kdy se stala nejlepším sportovcem okresu Náchod Jiřina Jirmanová (Suchánková).

Ani při největší snaze nebylo možné dát dohromady všechny úspěchy, kterých naše TJ dosáhla, počty okresních přeborníku se rozrostly do stovek a proto jsem zde ani nikoho nejmenoval. Myslím, že tuto část mohu zakončit tvrzením, že od roku 1967 není v Mezilesí z řad mládeže nikdo, kdo by se těchto soutěží nezúčastnil.

Naše historické ohlédnutí jsme skončili v roce 1967 a proto se k němu opět vrátíme. V tomto roce bylo rozhodnuto o likvidaci dřevěné boudy a výstavbě sociálního zařízení a šaten v blízkosti hřiště. V roce 1972 byla dokončena výstavba šaten, na fotbalové hřiště byla navezena ornice a vyrovnána celá plocha. Mezi šatnami a fotbalovým hřištěm byl vyrovnán terén pro budoucí hokejové hřiště. Hokejové hřiště bylo dokončeno v roce 1973, v roce 1974 bylo vybudováno oplocení kolem hřiště.

Rok 1976 byl historický pro naši tělovýchovu. Naše TJ se umístila na 1. místě v rámci vesnických tělovýchovných jednot celé České tělovýchovné organizace. Slavnostního vyhodnocení v Riegrových sadech v Praze se za naší Tj zúčastnili Milič Drašnar a Václav Jakl. Naše TJ získala křišťálový pohár a odměnu 5 000 Kč. O úspěchu naší jednoty byla informována celá veřejnost prostřednictvím celostátního tisku i sportovního časopisu Stadion.

Rok 1976 je rovněž historický tím, že byl ustaven fotbalový oddíl a družstvo mužů se přihlásilo do okresní soutěže, kde hned v prvním ročníku obsadilo 8. místo. Prvním vedoucím fotbalového oddílu byl Václav Jakl, oddíl měl 18 členů. Bohužel hřiště svými rozměry nevyhovovalo a tak muselo dojít k jeho rozšíření. Fotbalistům se tak museli na krátký čas přesunout na hřiště pod Výrovem v Novém Městě.

V roce 1977 byl vypracován projekt na výstavbu tělocvičny v Mezilesí, která měla stát vedle školy. Náklady činily 2 miliony korun. KV ČSTV dal podmínku, že stavba musí být provedena dodavatelsky. Bohužel se nikdo nenašel a tak naděje na vybudování tělocvičny zůstala jen na papíře. V roce 1978 byl pro TJ zakoupen ze Stavostroje nákladní automobil Saviem, který po mnoho let sloužil jako vozidlo pro dopravu na všechny sportovní akce. V roce 1978 bylo dokončeno rozšíření hřiště do současné podoby.

V následujících letech probíhala činnost mimo již zmiňovaných spartakiád v současném duchu ve třech základních oblastech činnosti - soutěže vesnické tělovýchovy, pravidelné cvičení v zimních měsících a fotbalové soutěže.

V roce 1991 se poprvé objevil fotbalový turnaj na závěr fotbalové sezóny, ten se konal ještě následující rok, potom následovala krátká přestávka. Od roku 1996 se opět pořádal každoročně, kromě letošní sezóny, kdy došlo k rekonstrukci travnaté plochy. Po 12 leté přestávce se v roce 1997 opět uspořádal tradiční Staročeský ples s Českou besedou, v této tradici pokračujeme stále. V roce 1998 vzniklo žákovské družstvo fotbalu a původní hokejové hřiště bylo přebudováno na hřiště pro míčové hry. V roce 1999 se muži poprvé probojovali do nejvyšší okresní soutěže - okresního přeboru, kde působí až do dnešního dne. V roce 2001 se fotbaloví žáci stali okresními přeborníky v kategorii starší žáci. V roce 2003 dosáhli muži zatím nejlepšího umístění, skončili 4. a dorostenci postoupili do krajské soutěže. Vstup mužů do okresního přeboru předznamenal celou řadu dalších úprav kolem fotbalového hřiště a během posledních let byl vybudován celý areál do současné podoby.